lou@pentakla.cz

+420 7233 193 00

Jsou vztahy radost, nebo koule na noze?

Březen 6, 2015

clanek_vztahy1

Vztahy navazujeme vždy, všude, celoživotní i na sekundu. Stačí někoho minout ve dveřích se zamračeným obličejem, nebo do někoho vrazit na chodníku a už máte zlomkový vztah, který Vám ovšem může zkazit celý den, pokud jste senzitivnější. Nebo se vdáte, oženíte a založíte rodinu s pocitem nejvyšší hodnoty pro celý život a ono „něco“ selže. Z nejvyšší hodnoty je rázem koule na noze, kterou nelze odříznout. A mezi tím vším jsou naši rodiče, spolupracovníci, přátelé, úřady, zákazníci či učitelé…..

To je gigantická řada vztahů, které budujeme denně a musíme je emocionálně, fyzicky i prakticky zvládat. Jeden by řekl, že je toho na jednoho člověka příliš ….. Ano, je! Na jednoho člověka, kterým jsme my, i Vy! A pokud Vás přepadá pocit a lítost, že jste na to sami, je to správný pocit. Jenom Vy znáte dokonale své pocity, potřeby a emoce. Jen Vy vnímáte vztahy jedinečně a sami za sebe do nejjemnějších prožitků a vibrací, které s Vámi nikdy nikdo nebude schopen sdílet stejným způsobem, protože on, nebo ona to má jinak. Krom toho, že se vzájemně podělíte o to, že je něco fajn, správné, že to je láska, nebo zlo, společně se zasmějete či popláčete apod., si každý z Vás ze stejné situace odnese ještě něco jiného, co vnímáte v nejhlubších vrstvách Vaší jedinečné osobnosti pouze Vy a pouze vlastním způsobem.

Proto nelze řešit vztahy a problémy z pohledu – on je takový, ona dělá to či ono, oni mě nesnáší …. Je potřeba si ujasnit a hlavně objevit, jaké vztahy máme my k druhým. Nikoliv druzí k nám. Často se stává, že jsme si tak jisti naším pohledem na situaci a přesvědčeni o našem správném názoru, že on, či ona, to mají takhle…. Ale víme, jak jsme k tomu dospěli? Opravdu jsme objektivními pozorovateli? Hovoříme o tom společně správným způsobem? Jsme si jistí, že naše přesvědčení nebudují naše vlastní emoce, zkušenosti a názory? Nebo dokonce názory přátel, se kterými problémy sdílíte?

Dali jste si někdy otázku, proč některé vztahy udržujeme? Co nám přináší? Nebo jestli není lepší rovinu vtahu změnit na jinou úroveň? Vztahy se rozvíjí souběžně s námi, našimi hodnotami, zkušenostmi, vzděláním a poznáním. Lidé, se kterými máme dlouhodobé vztahy, se vždy ale nerozvíjí stejným směrem a vzdalují se nám, nebo naopak. Dokonce se mohou rozdělit na tolik, že přirozeně přestáváme s někým komunikovat úplně a místo těchto lidí přicházejí do našeho života lidé noví a podobně zaměření. Kolikrát jsme schopni se pozastavit v denní rutině nad tím, jak to máme nyní my, v rozdílu od minulosti a jaké nastaly změny u ostatních.

Emoční zkušenost je vzhledem k individualitě nepřenositelná. Důležité je objevovat, na jakých základech svých osobností prožíváme život, emoce i vztahy my a skrze to se učit, jak to mohou mít druzí. To je vodítko k tomu, abychom byli vůbec schopni začít naše situace řešit a porozumět, proč máme vztahy takové, jaké jsou a co se vlastně přihodilo, že jsou někdy tak problematické. V dnešní době plné stresu obecně není dostatek času hlouběji se vztahy zabývat, dokud se „něco“ neděje. Pak se stává, že rodiče neznají své děti a naopak. Přátelé si myslí, že jste v pohodě jen proto, že se usmíváte, nebo jste najednou v práci nešťastní, protože Vaše hodnoty a směřování Vašeho zaměstnavatele jsou již jako rozevřené nůžky.

Nerovnováha a nestabilita ve vztazích a životě vůbec bývají příčinou většiny problémů, které se na nás valí. Vztahy jsou přitom klíčem ke všem možnostem a paradoxně způsob řešení známe sami nejlépe. Problém je, že si nevěříme, jsme v područí různých strachů a ovlivněni okolím, jelikož druzí by řešili situaci jinak apod. Ovšem druzí jsou jinými osobnostmi. Každý člověk je jedinečný, naprostý originál, který se stále vyvíjí, proto nelze na nás samotných aplikovat zkušenosti a způsoby řešení druhých. Je nutno vrátit se sami k sobě a nalézat naše vlastní potřeby, správné pocity a možnosti. To nás činí být sami sebou a čistěji vnímat odlišnou jedinečnost lidí okolo nás. To je jediná cesta k napravení a správným vazbám ve vztazích, tedy ke spokojenému a naplněnému životu.

Věřím, že Vy, kteří se rozhodnete se svým životem a vztahy něco udělat, cestu ke spokojenosti najdete. Buďte šťastní, máte na to nárok!

M. L.